Stránka 1 z 1

opravy motoru

Napsal: sob 13 bře 2010, 13:22
od carda
dobry den provadim komplet go motoru a ruzne opravy prebrusovani ventylu atd.tel 773088933

Napsal: sob 20 bře 2010, 10:49
od houzar
*

Výkon versus krouticí moment (never-ending story)

Nový příspěvekod Andrew » pon bře 08, 2010 11:03 pm
Na toto téma již bylo napříč automobilovými magazíny a fóry na internetu napsáno mnohé. Vždy se to zvrtlo v bouřlivou diskusi plnou spoustou argumentů. Takových, kterým většina lidí ani nerozuměla a občas to vypadalo, že jim nerozumí ani sám autor. Já osobně, ač technicky vzdělán, jsem však nikde uspokojivé vysvětlení nenašel. Uspokojivé vysvětlení je pro mě takové, že konečně pochopím a nějak si představím, co ty vzorce a čísla v reálném světě dělají s reálným autem. Zkusil jsem se nad tím tedy trochu zamyslet, oprostit se od nekonečné řady proměnných a představit si, jak by to asi tak mohlo fungovat. Z tohoto bolestivého činu jsem učinil určitou teorii o vlivu krouticího momentu a výkonu a dynamické chování automobilu. Tu vám zde nyní chci představit. Ne proto, že bych se vás snažil poučovat, ale ve víře, že tady tomu někdo rozumí více než já a řekne mi, zda je tato představa správná nebo kde jsou mé úvahy liché. Tak mě prosím neukamenujte a pomozte mi najít odpověď na moji otázku.

Nejprve určitě nezaškodí připomenout si několik faktů. Spalovací motor auta svojí činností generuje energii, někdy také označovanou jako práce. Tato energie je hybnou silou předmětu, resp. auta, letadla atd. Abychom z energie dostali výkon, musíme začít uvažovat s časem, protože výkon je energie (práce) za jednotku času. 1 kW = 1 kJ / 1 s. Ale co je výkon? Ten nám toho sám o sobě o potenciálu rozhýbat nějaký předmět příliš neřekne. Výkon autem nehýbe. Co hýbe autem? Autem hýbe síla, tedy newtony (N). Přesněji řečeno autem hýbe tah, který je definován jako „působení síly k přesouvání těles“, ale v podstatě je to pořád síla (tah se také udává v newtonech).

Tímto se trošku oklikou dostáváme k nejhůře pochopitelné veličině a tou je právě krouticí moment. Už z jeho jednotky – newtonmetr (Nm) – se dá odvodit, že to bude právě převlečený tah. Ale co tam dělá ten metr (m), nebo-li vzdálenost? Krouticí moment je definovaný jako síla působící na páce o určité vzdálenosti. Když budete mít sílu 1 N a budete jí působit na bod přes páku o vzdálenosti 1 metr, vyvinete na cílový bod sílu 1 Nm. Budete-li působit silou 2 N na páce 1 metr, na cílový bod bude působit síla 2 Nm, stejně jako když budete působit silou 1 N na páce o velikosti 2 metry. Dobře si to lze představit např. při šroubování matky. Když místo prstů použijete klíč (páku), dokážete matku utáhnout více, protože na ni budete působit větší silou. Čím větší klíč (delší páku) budete mít, tím větší silou jste schopni působit na matku, přestože síla vašich svalů je konstantní.

Výkon motoru je tedy práce za čas. Práce je působení síly na těleso, takže výkon je působení síly na těleso za jednotku času. V autě je to působení síly expanze na válec motoru. Teď tu tedy máme sílu maskovanou jako tah, kterou generuje náš motor prostřednictvím svého výkonu. Ale pořád nám tam hapruje ta vzdálenost, ta páka z krouticího momentu. Čeho to je vlastně vzdálenost? Co si představit pod tou pákou v hnacím ústrojí auta? Přesnou odpověď nevím a doufám, že mi ji sem někdo napíše. Předpokládám ale, že to bude mít něco společného s převodem polohové energie, kterou generují válce, na energii točivou, kterou potřebují kola ke generování tahu. Až se dozvím tohohle posledního puzzlíka, bude moje skládačka kompletní a kruh veličin a vzorců se konečně uzavře.

Ok, na začátku jsem psal, že se to všude hemží fyzikálními řečmi, ale problém je s jejich přenosem do praxe a pochopení jejich reálného vlivu na chování auta. Tak se přesuňme od vzorců k příkladům. Největší diskuse vyvolává konfrontace, jestli je důležitějším parametrem motoru výkon nebo krouticí moment. Jedni jsou zastánci výkonu, protože motory s vyšším výkonem mají papírově lepší dynamické parametry než motory s menším výkonem, ale větším krouticím momentem. Druhá skupina se opírá o skutečný pocit z dynamického chování auta při sešlápnutí plynu. Takže jak to vlastně je? Jak to, že to samé auto s benzínovým motorem je na stovce stejně rychle jako auto s naftovým, který je pocitově mnohem dynamičtější? Podle mé teorie, kterou se nyní pokusím vysvětlit, toto v podstatě není v rozporu. Vše se totiž nenápadně kryje za velice ošemetnou veličinu, která dokáže s ostatními hodnotami dělat divy. Tou ošemetnou veličinou je rozměr času.

Uvažujme dvourozměrný prostor, kde bude existovat jen dráha a čas. S příchodem času nám k výkonu a točivému momentu přibývají dvě nové proměnné: rychlost a zrychlení. Pro zjednodušení berme vzdálenost jako nekonečnou, váhu všech porovnávaných těles (např. automobilů) za shodnou, vnější vlivy za nulové (prostředí bez odporů, bez gravitace,…) a zákony mechaniky (mechanické tření, tepelné ztráty,…) za zanedbatelné. Čili v tomto případě bude možná lépe představovat si raketoplán ve vesmíru než auto na silnici, naše podmínky se tomu podobají mnohem více.

Máme těleso „na startu“ s rychlostí 0 km/h. Co nám říká maximální výkon? Jaká bude maximální rychlost? Kdepak, ta není omezená – nemáme odpory, ani žádné další vnější síly, vzpomínáte? Neexistuje nic, co by mělo tendenci těleso brzdit. Takže může vesele zrychlovat do nekonečna. Co tedy určuje velikost výkonu? Velikost tahu. A velikost tahu určuje maximální zrychlení. Tah x N na těleso o hmotnosti y kg vygeneruje maximální zrychlení n ms-2. Příklad: tah 500 N na těleso o hmotnosti 10 kg vygeneruje zrychlení 50 ms-2. Pokud budeme mít větší výkon, který tak bude moci působit větším tahem (a už skrze trysku raketoplánu nebo skrze kola auta), udělíme tělesu větší zrychlení. Pokud bude v našem prostředí motor pracovat na maximum v tělese o hmotnosti 10 kg a bude generovat tah 500 N, těleso v našem prostředí každou vteřinou zrychlí o 50 metrů za sekundu. Když výkon motoru spadne na polovic, těleso bude dále nabírat rychlost jen tempem 25 metrů za sekundu. Čili zjednodušeně řečeno, výkon motoru v našem prostředí udává míru zrychlení.

Uvedení tělesa do stavu určitého zrychlení však neproběhne okamžitě. Stejně jako když položíte kuličku na lehce zešikmenou plošinu. Tah, v tomto případě gravitační, je schopen kuličce v závislosti na úhlu plošiny propůjčit určité maximální zrychlení. Na toto zrychlení se ale musí nejprve rozkutálet. Síla gravitace musí napřed překonat síly setrvačné dané hmotností objektu. Takže v první vteřině bude mít kulička zrychlení třeba 0.5 cms-2, v druhé vteřině 1 cms-2 a ve třetí vteřině 2 cms-2. Větší zrychlení už gravitace kuličce nedá (musela by se zvýšit gravitační síla) a proto bude rychlost každou další vteřinou narůstat o 2 cms-2. Po první vteřině bude mít kulička rychlost 0.5 cm/s, ve druhé 1.5 cm/s, ve třetí 3.5 cm/s, ve čtvrté 5.5 cm/s, v páté 7.5 cm/s a tak dále.

A právě zde nám vstupuje na scénu krouticí moment. Zatímco výkon nám udává maximální možné zrychlení, krouticí moment nám udává dobu, za kterou se na tuto hodnotu zrychlení dostaneme. Podobně jako kulička získala maximální zrychlení, které ji mohla dát síla zemské přitažlivosti, až třetí vteřinu. Rameno je v tomto případě možné chápat jako naklonění plošiny. Čím je větší úhel, tím větší tažnou (ne gravitační) silou bude konstantní hodnota gravitace Země na kuličku působit. Převádíme totiž sílu působící vertikálně na sílu působící více či méně vodorovně. Podobně se síly budou převádět asi i z motoru na kola, jen, jak jsem už výše poznamenal, nevím přesně jak.

Každopádně jsem pro větší názornost načrtl graf (omlouvám se za můj škrabopis a kvalitu obrázku, bylo to focené za tmy bleskem). Na něm jsou absolutně smyšlené a nereálné hodnoty, které jsem si „vycucal“ z prstu a slouží pouze pro názornost.

Obrázek

Berme v úvahu, že v námi nadefinovaném prostředí máme dva shodné objekty (stejný tvar, stejná hmotnost,…), ale s motory s odlišnými parametry. Objekt A má motor o výkonu třeba 130 kW a krouticím momentu 200 Nm, objekt B má motor s výkonem řekněme 100 kW a 300 Nm. Pro zjednodušení jsou obě hodnoty v shodných otáčkách. Pokud si pod těmito objekty představujete auta, pak si u nich ještě domyslete variátorovou převodovku (a tedy situaci, kdy se při změně rychlosti nemění otáčky motoru, ale převodový poměr). Objekt s motorem disponujícím větším výkonem dosáhne většího maximálního zrychlení, ale ke svému maximálnímu zrychlení se dobere pomaleji, než objekt se slabším motorem, ale větším krouticím momentem. Z grafu lze tedy vypočítat, že slabší motor bude „rychlejší“ pokud budeme brát kratší časový úsek, silnější motor začne získávat navrch až po několika vteřinách. Data z grafu o rychlosti lze snadno přepočíst do následující tabulky.

Obrázek

Jak je vidět, slabší motor B získává navrch díky většímu krouticímu momentu a až do 5. vteřiny akcelerace má navrch. V 6. vteřině už jsou hodnoty stejné, a kdyby se sprint měřil na dobu 6 vteřin, oba objekty by dopadly nerozhodně. Dál už získává výhodu objekt A se sice slabším krouticím momentem, ale větším výkonem.

Z tohoto také vyplívá zajímavý fakt. Pokud budeme mít dva motory o stejném krouticím momentu a jen s rozdílným výkonem, potom budou oba objekty až do určitého časového okamžiku zrychlovat stejně. Dejme nyní motoru A stejný krouticí moment jako má motor B. Na grafu se to promítne tak, že šikmá část grafu motoru A bude stejně strmá jako motoru B (a do určité chvíle se budou překrývat). Krouticí moment tedy ovlivňuje strmost, výkon potom výšku, kde se zrychlení ustálí na maximální hodnotě. (Pochopitelně, že ve skutečnosti to nebudou dvě přímky, ale jedna křivka.) Tabulka srovnání by poté vypadala nějak takto.

Obrázek

Až do druhé vteřiny by oba objekty akcelerovaly stejně, přestože má jeden silnější motor. Poté už se vyšší výkon projeví na vyšším maximálním zrychlení a objekt A se začne objektu B rychle vzdalovat.

Čili proč mají majitelé naftových motorů se silnějšími krouticími momenty pocit, že jim jejich auto „táhne“ víc? Protože rychleji nabírá zrychlení. Ale to se v určitém okamžiku ustálí na svojí maximální hodnotě a vůz dále již zrychluje konstantně. Benzínové motory sice nabírají zrychlení pomaleji, ale díky vyššímu výkonu po určitém čase svého slabšího naftového soupeře doženou a předeženou.

Pokud budou variátorové převodovky držet motor v otáčkách s největším krouticím momentem, potom mají benzínové motory jasnou výhodu. Budou pracovat ve vyšších otáčkách, kde mají větší výkon (jak známo s otáčkami roste výkon – to je stejné i obou typů motorů). Naftový motor je pak v tomto případě vhodnější na krátkodobé rychlé zrychlení, benzínový na dlouhodobější akceleraci. Pro běžnou jízdu ustálenou rychlostí s občasnou potřebou rychle zrychlit a někoho předjet je z hlediska průběhu momentové křivky vhodnější naftový motor. Ale pokud se váš nárůst zrychlení (nemotat s rychlostí) nemá zastavit po několika vteřinách kvůli nedostatku výkonu, bude lepší zvolit benzínové auto. Benzínové závodní auto bude excelovat na tratích s dlouhými rovinkami, naftové závodní auto na tratích, kde je větší množství kratších rovinek.

Všechno samozřejmě komplikuje fakt, že auta nemají stejné podmínky. Jsou různě těžká, různě velká s různými odpory a zpravidla s různým odstupňováním převodovek a různým průběhem výkonu a krouticího momentu. Maximální hranice zrychlení pak samozřejmě nemůže být vodorovná přímka, ale postupně se snižuje s rostoucí rychlostí a odporem vzduchu a vozovky. Ale tento princip zůstává zachován.

Nakonec si můžete vzít vaše auto a celé si to vypočíst. Stačí vědět nejvyšší hodnotu vašeho krouticího momentu a otáčky, ve kterých se vyskytuje. Potom už vám jen stačí jednoduchý vzorec (P = [2 * Pi * M * RPM] / 60 000, kde P je výkon v kW, Pi je 3.14, M je krouticí moment v Nm a RMP jsou otáčky za minutu), abyste si dopočítali, kolik výkonu máte v kterých otáčkách k dispozici. Jako příklad porovnejme dva prehistorické motory škodovek, kde je vidět rozdíl mezi turbo-naftovým a atmosférickým benzínovým motorem snad nejvíce. Benzín: 1.6 MPI, 75 kW při 5 600 ot/min a 148 Nm při 3 800 ot/min. Nafta: 1.9 TDI PD, 77 kW při 4 000 ot/min a 250 Nm při 1 900 ot/min. Naftový motor má výkon v otáčkách svého maxima kroutícího momentu 49,7 kW. Benzínový motor pak 58,7 kW. Papírově vzato tedy bude benzín nakonec „rychlejší“, i přestože má handicap 2 kW v maximálním výkonu. Ve svém nejsilnějším pásmu otáček má ale výkonu více než jeho soupeř v jeho nejsilnějším pásmu otáček. Přesto v krátkých sprintech prohraje (kvůli nižšímu kroutícímu momentu), výhoda se promítne až při delší akceleraci (kvůli vyššímu výkonu).

:-)

Napsal: sob 20 bře 2010, 13:39
od DYK77
Odkud to je stažené , abych viděl i ty obrázky. Díky

Napsal: sob 20 bře 2010, 15:05
od houzar
[quote="DYK77"]Odkud to je stažené , abych viděl i ty obrázky. Díky[/quote
]Obrázek

Obrázek


Obrázek

Napsal: sob 20 bře 2010, 17:43
od DYK77
Geniální vzoreček *1* funguje to P = [2 * Pi * M * RPM] / 60 000

Napsal: sob 20 bře 2010, 18:12
od houzar
ten článek je převzatý ale je dle mě celkem lidsky psaný,pokud bych se pustil do teorie odborné a použil rozborové vzorce tak by tomu stejně nikdo nerozuměl.

Napsal: sob 20 bře 2010, 18:33
od DYK77
Napsal to dobře, jinak než na příkladech z praxe se to asi ukázat nedá. Odpověď na to co je pákou kroutícího momentu, by možná našel u návrhářů strojů pro měření výkonu " brzdy " . Ti když něco měří, tak musí vědět co a jak.
Co je to za konstantu těch 60.000 ?