Kompresi válců lze měřit u horní řady svíček i bez odstrojení auta, ale v takovém případě se budeme potýkat se špatným přístupem ke konektorům zapalovacích cívek, které by během měření měly být odpojeny.
Já tedy doporučuji měření komprese spojit s nějakým dalším nutným úkonem, při němž budeme tak jak tak sundávat zadek auta (karoserii na zádi) a k měření spíše využít spodní řadu svíček. Po sundání zadku k nim získáme docela volný přístup. Demontáž karoserie na zádi auta jsem zdokumentoval zde: https://www.smart-club.cz/phpBB3/viewtopic.php?t=6348
Měření komprese budu demonstrovat na motoru, který mám pomocí prosloužených šroubů svěšený o 140 mm níže. Postup svěšení motoru jsem popsal v tomto vlákně: https://www.smart-club.cz/phpBB3/viewtopic.php?t=6357. Kvůli samotnému měření ale motor běžně svěšovat nemusíme.
Kompresi budu měřit na otvorech v hlavě válců pro spodní řadu svíček. K sundání kovových koncovek zapalovacích kabelů jsem použil speciální nástroj, který jsem koupil na Aliexpress. Dá se tam pořídit za cenu necelých 130 korun, viz odkaz zde: https://www.aliexpress.com/item/1005006385758333.html
Nástroj jsem nasunul na koncovku kabelu tak hluboko, až narazil na rozšířenou část. Pak jsem jím pootočil ve směru hodinových ručiček, aby háček nástroje zapadl za podélnou příčku koncovky. Poté jsem tímto nástrojem koncovku vytáhl. Stejný nástroj později použiji opačným způsobem i pro zpětné připojení koncovky kabelu k zapalovací svíčce.
V tuto chvíli mám dobře přístupnou trojici spodních svíček, takže je vyšroubuji. Použil jsem k tomu speciální ořech Gola sady na svíčky velikost 16 mm. Jedná se v podstatě o prodloužený ořech s vnitřní gumovou vložkou, která uvolněnou svíčku svou přirozenou pružností zachytí a my ji pak vytáhneme společně s nástrojem.
Ke všem spodním svíčkám jsem se dostal pohodlně s prodlouženým přímým nástavcem Gola sady. U vyjmuté svíčky je vhodné zkontrolovat stav elektrod. Neměly by být odtavené, nabobtnané, nebo zcela zanesené úsadami. V ideálním případě by měly být čisté, ale zpravidla budou potaženy nějakým povlakem usazenin. Podle barvy povlaku se dá odhadnout, proč svíčka nepracuje v optimálním režimu. Šedivý povlak například indikuje častý běh motoru v nízkých otáčkách; černý zase spalování oleje a nečistot, bohatou směs, nebo nízkou kompresi; hnědožlutý pak chudou směs, nebo špatný předstih.
V mém případě byly svíčky potaženy černým povlakem, který se zde usadil zřejmě vlivem spalování oleje, který se mi po nějakou dobu dostával do sání z důvodu vadného ventilu odvětrávání bloku motoru.
Pro měření komprese to nebylo vůbec nutné, ale z důvodu plánované výměny jsem navíc odpojil kabely i u horní trojice zapalovacích svíček. Tyto svíčky jsem ale ponechal utažené na svém místě (jinak bych kompresi ani nemohl měřit). Překvapila mě přitom koroze kovových koncovek všech kabelů, která však naštěstí nepronikla hlouběji přes gumové těsnění koncovky. Později jsem přišel na to, že horní svíčky se nachází v prohlubních hlavy bloku motoru, z nichž není možný odtok vody. Za poslední rok jsem motor dvakrát myl wapkou a nepáral jsem se s jeho vysoušením. Jestli je tato koroze následkem těch dvou umytí, nebo tam již působila déle, to nyní nedokážu říct. Napříště motor v prohlubních pro svíčky rozhodně profouknu stlačeným vzduchem.
Za účelem změření komprese válců motoru jsem si za cca 350 Kč pořídil měřič Energy NE00023. S rozsahem 0–20 bar (0-300 Psi) se hodí jen pro benzínové motory, u nichž se správné kompresní tlaky pohybují někde v rozpětí 10-13 bar (1,0-1,3 MPa). U naftových motorů se pohybují mnohem výše v rozpětí 30-35 bar (3,0-3,5 MPa), a na to již můj měřič nestačí.
Tento měřič bohužel nemá ve výbavě správnou šroubovací koncovku pro motory Smart, takže jsem využil přibalenou alternativní kovovou trubici s kónickou gumovou koncovkou. Pokud bych měření prováděl sám bez pomoci a častěji, musel bych si navíc pořídit vhodný kovový prodlužovací adaptér s redukcí. Například tento: https://www.ahprofi.cz/prodluzovaci-nas ... 0-hs-a0201
Kompresi jsem změřil tak, že jsem měřič pevně přitiskl gumovou koncovkou do otvoru po spodní svíčce a manželka mně na vteřinu protočila motor startérem. Vůbec přitom nešlapala na plynový pedál. Opravdu nebylo nutné točit startérem déle. Maximálního tlaku bylo dosaženo prakticky okamžitě, odhadem po dvou otočeních motoru. Takto jsem postupoval u všech tří válců. Připomínám, že jsem měl odpojeny přívodní kabely k zapalovacím cívkám, takže během měření nehrozilo zapálení směsi benzinu nadále vstřikovaného do válců (z otvorů po svíčkách u vedlejších válců palivo přitom tlakem vylétalo ven).
Výsledek měření komprese mě potěšil. U prvního válce jsem naměřil 13 bar, u druhého 13,5 bar a u třetího dokonce 14 bar. Předpokládám, že to jsou hodnoty obvyklé i u nového motoru. Ostatně při aktuálním nájezdu 85 tisíc kilometrů, jsem skutečně žádné problémy s kompresí neočekával. Zvyšující hodnoty tlaku v těsně navazujících měřeních připisuji tomu, že ve válcích postupně přibývaly zbytky nespáleného paliva.
