NÁVOD - Kontrola a úprava intercooleru u Smart 450
Napsal: pát 13 pro 2024, 10:20
V rámci podzimní údržby našeho Pinďi (Smart ForTwo 450.332 benzin 0,7 l/45 kW) jsem za účelem výměny těsnění pod víkem ventilů dočasně snížil polohu zadního rámu s motorem pomocí prodloužených šroubů. Viz toto diskuzní vlákno: https://www.smart-club.cz/phpBB3/viewtopic.php?t=6357
Tím se mně okolo motoru otevřel volný prostor, jehož jsem využil k pohodlnější kontrole ostatních součástí motoru a karoserie. Této situace jsem tedy mimo jiné využil pro kontrolu stavu mezichladiče stlačeného vzduchu, neboli intercooleru. Již dříve jsem řešil závadu na ventilu odvětrávání bloku motoru, při níž se mně do vzduchového sání dostávaly olejové výpary. Sání jsem tehdy vyčistil, ale k hůře přístupnému intercooleru jsem se nedostal, respektive jsem se o to ani nesnažil. Takže nyní to mohu napravit.
Mezichladič stlačeného vzduchu se nachází na levé straně motorového prostoru. Skládá se z radiátoru a na něj upevněného elektrického ventilátoru. Mezichladič jsem demontoval v době, kdy jsem měl kvůli předchozím servisním úkonům již předem odpojenu výstupní hadici z jeho radiátoru (z levého spodního rohu), a také navazující blok škrtící klapky na vstupu sání, viz toto samostatné vlákno: https://www.smart-club.cz/phpBB3/viewtopic.php?t=6362
V prvním kroku demontáže intercooleru jsem za této situace odpojil přívodní kabel k ventilátoru. Vzápětí na to pak stahovací pásku na přívodní gumové hadici od turbodmýchadla. Ta je napojena na vstup do radiátoru v jeho pravém spodním rohu.
Volný přístup k zadní straně motoru (po snížení jeho polohy) mně umožnil pohodlné odpojení plastové části potrubí od výstupu vzduchu z turbodmýchadla, takže jsem toho využil.
Neohebnou plastovou trubku od výstupu turbodmýchadla jsem po uvolnění stahovacích pásek vyndal, aby mně zbytečně nezavazela v následující demontáži samotného intercooleru. Ten je prozatím uchycen pomocí čtyř výstupků (nevím, jak ty packy lépe pojmenovat) plastového rámu nacházejícího se na tělese převodovky. Výstupky jsou zasunuty do plechových poutek na bocích radiátoru a uprostřed pojištěny drobným háčkem. Abych mohl radiátor demontovat, musel jsem postupně stisknout všechny pojistné háčky. Jenže z boku jsem k těm háčkům neměl zrovna snadný přístup.
Nakonec jsem si pomohl drobným plochým pilníkem, který jsem do spoje zepředu zasunul a pojistné háčky tímto způsobem odjistil. Způsob zasunutí pilníku do spoje již pouze demonstruji kvůli představě o tomto kroku na vyjmutém mezichladiči.
U starších aut s větším kilometrovým nájezdem může docházet k úniku oleje z turbodmýchadla a uvnitř radiátoru se pak bude olej hromadit. Domnívám se, že ani u méně ojetého auta se nevyhneme vniknutí přinejmenším olejových výparů. Při demontáži na to tedy myslete a radiátor nepřevracejte dříve, než se přesvědčíte, že se uvnitř nenachází nahromaděný olej. Já jsem měl sice vnitřní povrch napojovacích trubek na dotyk mastný, ale nic, co by okamžitě vytékalo.
Jelikož mě nijak netlačil čas, odložil jsem intercooler do záchytné nádoby ve stojaté poloze otvory dolů a ponechal jej tam po několik dní. Za tuto dobu z něj skutečně pár mililitrů oleje vyteklo. Uvažoval jsem o případném výplachu radiátoru, ale nakonec jsem od něj upustil. Pokud budou totiž během dalšího provozu do mezichladiče nadále pronikat olejové výpary, stejně se v něm další olej vysráží. Pro zadržení těch pár mililitrů oleje za roky provozu je ve dně radiátoru dostatek prostoru a při nějaké další údržbě jej nechám opět vytéct.
Po vyjmutí mezichladiče si zkontrolujte a vyčistěte také prostor uvnitř plastového rámu (vzduchového tunelu) pod ním. Můžete zde narazit třeba na kuní hnízdo, nebo v lepším případě na šrajtofli toho břídila, který se v autě hrabal před vámi. U jednoho z mých aut jsem před lety našel v motorovém prostoru zapomenutý šroubovák. Nečistoty ze vzduchového tunelu mohou za provozu vniknout do jemného žebrování radiátoru a snížit jeho účinnost.
Pro kontrolu a vyčištění radiátoru bude dále vhodné sundat vnější plastový rám s ventilátorem. Ten je uprostřed své horní hrany uchycen sofistikovaným plastovým zámkem. Tenkým šroubovákem jsem nadzvednul pojistnou západku a pomocí špičatých kleští jsem následně sevřel dvojici protilehlých kotevních háčků. Současným nadzdvihnutím rámu se horní zámek rozpojil.
U opačné spodní hrany je rám s ventilátorem již pouze volně zasunutý do dvojice poutek u záslepky mezichladiče. Stačilo jej tedy z těchto poutek povytáhnout.
Mezichladič stlačeného vzduchu jsem povrchově očistil, vytřel jsem stopy po mastnotě uvnitř trubek a nakonzervoval jsem napájecí kontakty u ventilátoru. Při čistění se dejte pozor na nechtěné poškození jemného žebrování radiátoru. Jeho plech je tenký jako obal od čokolády a ohýbá se již před přísným pohledem. V případě drobného poškození lze žebrování narovnat jemnou pinzetou, ale výsledek již nikdy nebude takový, jako z výroby.
Demontovaný intercooler je ideální příležitostí pro opravení konstrukční vady jeho usazení v plastovém rámu. Tenká spodní hrana plastového rámu (vzduchového tunelu) se totiž přímo opírá o duté hliníkové příčky mezichladiče těsně nad spodní záslepkou. Za provozu vozidla vznikají vibrace, které po čase způsobují to, že v měkkém hliníkovém plášti příček mezichladiče se začnou vyklepávat prohlubně, které mohou skončit jejich fatálním poškozením.
V případě mého auta se konstrukční vada při aktuálním nájezdu 85 tisíc kilometrů již skutečně projevuje, konkrétně vizuálně patrnými otisky hrany plastového rámu do hliníkových příček mezichladiče. Zatím sice nemohu mluvit o poškození, ale k tomu by časem nepochybně došlo.
Jak to může dopadnout, vidíme na následujícím obrázku, který je výřezem fotografie nalezené na webu. V tomto případě plastový rám vyklepal do hliníkových příček mezichladiče hluboké díry, a tím způsobil jeho netěsnost a únik uvnitř vysráženého oleje.
Náprava konstrukční vady není naštěstí nijak složitá. Většinou spočívá v tom, že uživatelé si problematickou hranu plastového rámu podloží úzkým páskem plechu, jenž částečně zasunou do mezery po obvodu spodní záslepky mezichladiče. Tento plech pak roznese tlak rámu do větší plochy a tím citlivý povrch hliníkových příček ochrání.
Existuje ale i druhá cesta, jakou se lze dostat k definitivnímu odstranění konstrukční vady intercooleru. A právě touto cestou jsem se vydal já. Spočívá v tom, že problematická hrana plastového rámu se prostě odřízne, protože ve výsledku se na řádném upevnění mezichladiče nijak zásadně nepodílí.
Abych si odřezání hrany usnadnil, pokusil jsem se plastový rám z auta demontovat. Je uchycen k tělesu převodovky jen dvěma šrouby. Jeden se mně podařilo uvolnit snadno, ale s tím druhým šroubem, nacházejícím se uvnitř rámu, jsem ani nepohnul. Prostorové možnosti (těsně navazující tělo převodovky) zde nedovolují nasazení ráčny s torx ořechem, ani očkového klíče. Proto jsem byl nucen provést úpravu rámu přímo na autě.
Na okraj spodní plochy plastového rámu jsem si nejprve nalepil papírovou pásku a na ni jsem si fixem nakreslil čáru ve vzdálenosti 3 – 4 mm od okraje rámu. Pak jsem pomocí miniaturní brusky Dremel s řezným kotoučkem hranu rámu podél této čáry odřízl. Do bočních stěn rámu jsem přitom nijak nezasáhl. Výsledek mého snažení ukazuje následující obrázek.
Pokud nebudeme řezat hlouběji, mezi plastovým rámem a tělem mezichladiče nevznikne žádná netěsnost. Vyřezaný proužek plastu se původně nacházel před bočně vystupující částí spodní záslepky, která i nyní nadále dostatečně těsní spodní spáru mezi rámem a mezichladičem.
Hlavní nosnou částí rámu byly a nadále budou jeho boční stěny, které jsou za tímto účelem v místech zavěšení mezichladiče zesíleny šikmými náběhy. U každého místa je tak k dispozici dvojice silných nálitků s osazením pro spolehlivé podepření intercooleru.
Vyčištěný mezichladič jsem nasadil na upravený rám a ujistil jsem se, že všechny čtyři pojistné západky správně zaklaply a plní svou funkci. Poté jsem na jeho vstup a na výstup turbodmýchadla nasadil propojovací vzduchovou hadici se stahovacími pásky.
Teprve nyní přišla řada na ventilátor intercooleru, jehož plastový rám jsem vespod zasadil do kotevních poutek a nahoře zajistil zámkem. Pak jsem k němu připojil napájecí kabel. Na obrázku níže se mně tam navíc motá ještě jeden kabel, ale ten patří k dosud demontovanému bloku škrtící klapky sání motoru.
Nyní jsem již mohl instalovat zpět zbývající součástí dříve demontovaného sání. Nejprve se jednalo o širokou hadici propojující box vzduchového filtru se vstupem do turbodmýchadla.
Ve finále jsem zpět přišrouboval blok škrtící klapky a propojil jej vzduchovou hadicí s výstupem intercooleru, propojil hadici za výstupem škrtící klapky a zapojil přívodní kabel k jejímu ovládání.
Tímto mám revizi a úpravu mezichladiče stlačeného vzduchu dokončenu. Za provozu bude ještě vhodné ověřit, jestli motor jeho ventilátoru správně funguje.
Tím se mně okolo motoru otevřel volný prostor, jehož jsem využil k pohodlnější kontrole ostatních součástí motoru a karoserie. Této situace jsem tedy mimo jiné využil pro kontrolu stavu mezichladiče stlačeného vzduchu, neboli intercooleru. Již dříve jsem řešil závadu na ventilu odvětrávání bloku motoru, při níž se mně do vzduchového sání dostávaly olejové výpary. Sání jsem tehdy vyčistil, ale k hůře přístupnému intercooleru jsem se nedostal, respektive jsem se o to ani nesnažil. Takže nyní to mohu napravit.
Mezichladič stlačeného vzduchu se nachází na levé straně motorového prostoru. Skládá se z radiátoru a na něj upevněného elektrického ventilátoru. Mezichladič jsem demontoval v době, kdy jsem měl kvůli předchozím servisním úkonům již předem odpojenu výstupní hadici z jeho radiátoru (z levého spodního rohu), a také navazující blok škrtící klapky na vstupu sání, viz toto samostatné vlákno: https://www.smart-club.cz/phpBB3/viewtopic.php?t=6362
V prvním kroku demontáže intercooleru jsem za této situace odpojil přívodní kabel k ventilátoru. Vzápětí na to pak stahovací pásku na přívodní gumové hadici od turbodmýchadla. Ta je napojena na vstup do radiátoru v jeho pravém spodním rohu.
Volný přístup k zadní straně motoru (po snížení jeho polohy) mně umožnil pohodlné odpojení plastové části potrubí od výstupu vzduchu z turbodmýchadla, takže jsem toho využil.
Neohebnou plastovou trubku od výstupu turbodmýchadla jsem po uvolnění stahovacích pásek vyndal, aby mně zbytečně nezavazela v následující demontáži samotného intercooleru. Ten je prozatím uchycen pomocí čtyř výstupků (nevím, jak ty packy lépe pojmenovat) plastového rámu nacházejícího se na tělese převodovky. Výstupky jsou zasunuty do plechových poutek na bocích radiátoru a uprostřed pojištěny drobným háčkem. Abych mohl radiátor demontovat, musel jsem postupně stisknout všechny pojistné háčky. Jenže z boku jsem k těm háčkům neměl zrovna snadný přístup.
Nakonec jsem si pomohl drobným plochým pilníkem, který jsem do spoje zepředu zasunul a pojistné háčky tímto způsobem odjistil. Způsob zasunutí pilníku do spoje již pouze demonstruji kvůli představě o tomto kroku na vyjmutém mezichladiči.
U starších aut s větším kilometrovým nájezdem může docházet k úniku oleje z turbodmýchadla a uvnitř radiátoru se pak bude olej hromadit. Domnívám se, že ani u méně ojetého auta se nevyhneme vniknutí přinejmenším olejových výparů. Při demontáži na to tedy myslete a radiátor nepřevracejte dříve, než se přesvědčíte, že se uvnitř nenachází nahromaděný olej. Já jsem měl sice vnitřní povrch napojovacích trubek na dotyk mastný, ale nic, co by okamžitě vytékalo.
Jelikož mě nijak netlačil čas, odložil jsem intercooler do záchytné nádoby ve stojaté poloze otvory dolů a ponechal jej tam po několik dní. Za tuto dobu z něj skutečně pár mililitrů oleje vyteklo. Uvažoval jsem o případném výplachu radiátoru, ale nakonec jsem od něj upustil. Pokud budou totiž během dalšího provozu do mezichladiče nadále pronikat olejové výpary, stejně se v něm další olej vysráží. Pro zadržení těch pár mililitrů oleje za roky provozu je ve dně radiátoru dostatek prostoru a při nějaké další údržbě jej nechám opět vytéct.
Po vyjmutí mezichladiče si zkontrolujte a vyčistěte také prostor uvnitř plastového rámu (vzduchového tunelu) pod ním. Můžete zde narazit třeba na kuní hnízdo, nebo v lepším případě na šrajtofli toho břídila, který se v autě hrabal před vámi. U jednoho z mých aut jsem před lety našel v motorovém prostoru zapomenutý šroubovák. Nečistoty ze vzduchového tunelu mohou za provozu vniknout do jemného žebrování radiátoru a snížit jeho účinnost.
Pro kontrolu a vyčištění radiátoru bude dále vhodné sundat vnější plastový rám s ventilátorem. Ten je uprostřed své horní hrany uchycen sofistikovaným plastovým zámkem. Tenkým šroubovákem jsem nadzvednul pojistnou západku a pomocí špičatých kleští jsem následně sevřel dvojici protilehlých kotevních háčků. Současným nadzdvihnutím rámu se horní zámek rozpojil.
U opačné spodní hrany je rám s ventilátorem již pouze volně zasunutý do dvojice poutek u záslepky mezichladiče. Stačilo jej tedy z těchto poutek povytáhnout.
Mezichladič stlačeného vzduchu jsem povrchově očistil, vytřel jsem stopy po mastnotě uvnitř trubek a nakonzervoval jsem napájecí kontakty u ventilátoru. Při čistění se dejte pozor na nechtěné poškození jemného žebrování radiátoru. Jeho plech je tenký jako obal od čokolády a ohýbá se již před přísným pohledem. V případě drobného poškození lze žebrování narovnat jemnou pinzetou, ale výsledek již nikdy nebude takový, jako z výroby.
Demontovaný intercooler je ideální příležitostí pro opravení konstrukční vady jeho usazení v plastovém rámu. Tenká spodní hrana plastového rámu (vzduchového tunelu) se totiž přímo opírá o duté hliníkové příčky mezichladiče těsně nad spodní záslepkou. Za provozu vozidla vznikají vibrace, které po čase způsobují to, že v měkkém hliníkovém plášti příček mezichladiče se začnou vyklepávat prohlubně, které mohou skončit jejich fatálním poškozením.
V případě mého auta se konstrukční vada při aktuálním nájezdu 85 tisíc kilometrů již skutečně projevuje, konkrétně vizuálně patrnými otisky hrany plastového rámu do hliníkových příček mezichladiče. Zatím sice nemohu mluvit o poškození, ale k tomu by časem nepochybně došlo.
Jak to může dopadnout, vidíme na následujícím obrázku, který je výřezem fotografie nalezené na webu. V tomto případě plastový rám vyklepal do hliníkových příček mezichladiče hluboké díry, a tím způsobil jeho netěsnost a únik uvnitř vysráženého oleje.
Náprava konstrukční vady není naštěstí nijak složitá. Většinou spočívá v tom, že uživatelé si problematickou hranu plastového rámu podloží úzkým páskem plechu, jenž částečně zasunou do mezery po obvodu spodní záslepky mezichladiče. Tento plech pak roznese tlak rámu do větší plochy a tím citlivý povrch hliníkových příček ochrání.
Existuje ale i druhá cesta, jakou se lze dostat k definitivnímu odstranění konstrukční vady intercooleru. A právě touto cestou jsem se vydal já. Spočívá v tom, že problematická hrana plastového rámu se prostě odřízne, protože ve výsledku se na řádném upevnění mezichladiče nijak zásadně nepodílí.
Abych si odřezání hrany usnadnil, pokusil jsem se plastový rám z auta demontovat. Je uchycen k tělesu převodovky jen dvěma šrouby. Jeden se mně podařilo uvolnit snadno, ale s tím druhým šroubem, nacházejícím se uvnitř rámu, jsem ani nepohnul. Prostorové možnosti (těsně navazující tělo převodovky) zde nedovolují nasazení ráčny s torx ořechem, ani očkového klíče. Proto jsem byl nucen provést úpravu rámu přímo na autě.
Na okraj spodní plochy plastového rámu jsem si nejprve nalepil papírovou pásku a na ni jsem si fixem nakreslil čáru ve vzdálenosti 3 – 4 mm od okraje rámu. Pak jsem pomocí miniaturní brusky Dremel s řezným kotoučkem hranu rámu podél této čáry odřízl. Do bočních stěn rámu jsem přitom nijak nezasáhl. Výsledek mého snažení ukazuje následující obrázek.
Pokud nebudeme řezat hlouběji, mezi plastovým rámem a tělem mezichladiče nevznikne žádná netěsnost. Vyřezaný proužek plastu se původně nacházel před bočně vystupující částí spodní záslepky, která i nyní nadále dostatečně těsní spodní spáru mezi rámem a mezichladičem.
Hlavní nosnou částí rámu byly a nadále budou jeho boční stěny, které jsou za tímto účelem v místech zavěšení mezichladiče zesíleny šikmými náběhy. U každého místa je tak k dispozici dvojice silných nálitků s osazením pro spolehlivé podepření intercooleru.
Vyčištěný mezichladič jsem nasadil na upravený rám a ujistil jsem se, že všechny čtyři pojistné západky správně zaklaply a plní svou funkci. Poté jsem na jeho vstup a na výstup turbodmýchadla nasadil propojovací vzduchovou hadici se stahovacími pásky.
Teprve nyní přišla řada na ventilátor intercooleru, jehož plastový rám jsem vespod zasadil do kotevních poutek a nahoře zajistil zámkem. Pak jsem k němu připojil napájecí kabel. Na obrázku níže se mně tam navíc motá ještě jeden kabel, ale ten patří k dosud demontovanému bloku škrtící klapky sání motoru.
Nyní jsem již mohl instalovat zpět zbývající součástí dříve demontovaného sání. Nejprve se jednalo o širokou hadici propojující box vzduchového filtru se vstupem do turbodmýchadla.
Ve finále jsem zpět přišrouboval blok škrtící klapky a propojil jej vzduchovou hadicí s výstupem intercooleru, propojil hadici za výstupem škrtící klapky a zapojil přívodní kabel k jejímu ovládání.
Tímto mám revizi a úpravu mezichladiče stlačeného vzduchu dokončenu. Za provozu bude ještě vhodné ověřit, jestli motor jeho ventilátoru správně funguje.
Za ty dvě stovky nemá smysl se zdržovat s nějakým pískováním. Olej z převodovky jsem vypustil, takže při plánovaném servisu (výměně) brzd poloosy vyndám, obrousím a natřu.
