Jako zcela nefunkční se ukázaly oba tlumiče zadní nápravy. Přes vysoký stupeň povrchové koroze u nich sice nebyl patrný únik oleje, ale plynová náplň už byla fuč. U odstrojeného auta byla demontáž zadních tlumičů velmi snadná, ale šlo by to docela pohodlně i v případě auta neodstrojeného. Nadzdvihl jsem si konec ramena nápravy heverem, abych uvolnil tahovou sílu zavěšené nápravy působící na tlumič a pak jsem pomocí klíčů M16 a E14 demontoval spodní šroub spojující tlumič s ramenem.
Na svém horním konci je tlumič uchycen k rámu motoru obdobným šroubem, po jehož odstranění lze již tlumič vyjmout. Po demontáži tlumiče se mně otevřel přístup k odstranění rzi na povrchu rámu v místě závěsu. V následujícím kroku se pustím do výměny ABS kroužků zadní nápravy.
Abych mohl ramena zadní nápravy volně svěsit až na podlahu garáže, odpojil jsem obě vzpěry od torzního stabilizátoru. Využil jsem přitom snazší variantu rozpojení v horním závěsu vzpěry, kde stačilo rozpojit obyčejný šroub s hlavou E12 a maticí M13. Před svěšením ramen zádní nápravy doporučuji označit si na obou pružinách jejich orientaci ve svislé ose (například značkou směřující k vnějšímu boku auta). Pružiny jsou totiž po letech provozu mírně ohnuty ve svislé ose do oblouku a jejich odlišné otočení může ovlivnit jejich charakteristiky.
Na označení pružin upozorňuji proto, že po svěšení náprav nám ze svého uložení patrně samovolně vypadnou. Po vypadnutí pružin jsem z otvoru v rámu motoru vytáhl také gumovou manžetu a ocelový kužel s dorazem. Hodlám jej totiž zbavit rzi a kovový povrch ošetřit antikorozním nátěrem.
Pro přístup k ABS snímacím kroužkům je třeba vysunout zadní poloosy z nábojů kol. Jsou zde ve své ose pojištěny pevnostními šrouby s 12hrannou hlavou velikosti 21 mm.
Aby bylo možné poloosy pohodlně vysunout z nábojů kol, je nutné svěsit nápravy v docela velkém úhlu. Pokud předem nevypustíme olej z převodovky, musíme si pohlídat, aby se žádná z poloos na opačném konci nevysunula z otvorů v převodovce. Při plné náplni by nám část převodového oleje těmito otvory vytekla.
Já jsem veškerý převodový olej předem vypustil, protože jsem počítal s tím, že obě poloosy za účelem odrezení, nátěru a výměny ABS kroužků zcela demontuji. Po svěšení náprav úplně na podlahu jsem snadno z tělesa převodovky vysunul levou poloosu, zatímco ta pravá vzdorovala.
K uvolnění pravé poloosy jsem nakonec použil montážní páku na pneumatiky, která měla k tomuto účelu příhodný tvar. Určitě by dobře posloužil i větší plochý šroubovák. Musíme být přitom opatrní, abychom nepoškodili gufero lícující s pláštěm převodovky.
Po demontáži poloos jsem měl ideální příležitost k odstranění rzi na dříve nepřístupných místech obou ramen náprav.
Během broušení rezavých ploch jsem si všiml, že u jedné vzpěry stabilizátoru mám poškozenou gumovou prachovku. Neváhal jsem proto a rozhodl se pro výměnu obou vzpěr, pro niž jsem měl nyní optimální podmínky.
Uvolnění spodního úchytu vzpěry komplikuje její kloub. K fixaci kloubu je určen otvor pro inbus (imbus) klíč v jeho dříku. Ten však lze prakticky využít jen v případě montáže nové vzpěry. U silně zarezlého šroubu letité vzpěry se inbus klíč obvykle protočí. Naštěstí jsem měl k dispozici účinnější alternativu pro uchycení uvolňovaného šroubu.
V místě jeho prachovky je tělo šroubu (kloubu) vyfrézováno pro nasazení plochého klíče velikosti M17. Sice přitom hrozí poškození prachovky, ale to mně v případě výměny vzpěry nevadilo. Použitím klíčů velikosti 17 a 16 jsem popsaným způsobem matici M16 nečekaně snadno uvolnil a vzpěru demontoval. Upozorňuji, že vzpěry druhotných výrobců se mohou lišit a mohou mít jinou velikost matice.
Ale vraťme se zpět k demontovaným poloosám. Zkontroloval jsem jejich gumové manžety, a kromě zašlého povrchu nejevily žádné známky poškození, či netěsnosti. Proto jsem do nich raději nijak nezasahoval a ani neřešil výměnu maziva v kloubech.
Před započetím broušení rzi jsem citlivé plochy holého kovu na obou koncích poloos zalepil malířskou páskou. V předchozím případě jsem u novějšího modelu Smart 451 musel ABS snímací kroužky před sundáním rozříznout mikro bruskou. Zde však stačilo do kroužku klepnout kladivem, načež došlo k jeho prasknutí a uvolnění.
Plochy, které jsem nechtěl příliš zbrousit, jsem čistil kruhovým drátěným kartáčem nasazeným na úhlové brusce. Kde jsem potřeboval jít více do hloubky, použil jsem kotouč z vrstveného smirkového papíru.
Hlavními místy, kde jsem dbal na zachování původního povrchu, byly styčné plochy s ABS kroužky. Zde jsem pak nové kroužky po dokončení broušení kladivem narazil na své místo (po hranu zarážky). Při klepání jsem si k novému kroužku přiložil ten původní a klepal jsem skrze něj.
Ocelové tyče poloos jsem štětcem natřel stříbrným Hammeritem, zbývající obroušené plochy včetně nových kroužků jsem přestříkal zinkem ve spreji.
Při zpětné montáži jsem nejprve nasadil obě poloosy zpět do ložisek v převodovce a do nábojů kol, a pak jsem obě ramena náprav nadzvedl a na koncích podložil. Z široké nabídky alternativních vzpěr stabilizátoru jsem vybral produkt od Maxgearu. Na polském Allegru jsem za dvojici vzpěr zaplatil 325 Kč s dopravou zdarma. Aktuálně jsou u téhož prodejce o pár korun levnější: https://allegro.cz/nabidka/priloha-pro- ... 2405914480.
Šroub v horním úchytu vzpěry zůstává původní, takže k jeho utažení je třeba klíčů M13 a E12. Závity jsem pojistil modrým lepidlem.
U spodního šroubu, který je součástí otočného kloubu, jsem při utahování matice M17 musel dřík šroubu fixovat inbus klíčem velikosti 5 mm. Matice má v sobě pojistný plastový kroužek, takže zde jsem lepidlo nepoužil.
U pružin a jejich plechového uložení jsem odstranil rez a provedl nátěr Hammeritem. Gumové díly byly v pořádku a nebylo nutné je měnit. Všechny čtyři součásti sestavy pružiny ukazuje následující obrázek.
Nevím, zda to platí i pro novou pružinu, ale ta stará je tvarově ohnuta k jedné straně. Po zasazení horního konce pružiny do pryžové manžety se z jednoho úhlu pohledu (zepředu a zezadu vůči směru jízdy) jeví jako svislá, ale z jiného pohledu (z boku) je ve směru jízdy ohnuta. V tomto okamžiku lze využít orientační značku, kterou jsem doporučoval na pružinu namalovat před její demontáží. Já ji mám sice přetřenou černou barvou, ale trochu pod nátěrem prosvítá, takže ji vidím a nemusím o poloze pružiny spekulovat.
Oba původní tlumiče byly již bez plynové náplně a jejich píst se po zatlačení nevracel do výchozí polohy. Nové tlumiče jsem koupil na polském Allegro za 360 Kč za kus s dopravou zdarma. Jedná se o výrobek DACO Germany pod katalogovým číslem 563501. Původní nabídku jsem již nenašel, ale jsou tam podobné, například tato: https://allegro.cz/produkt/daco-563501- ... 7682089410. Původně černé tlumiče jsem preventivně opatřil ochranným nátěrem.
K upevnění tlumičů jsem použil původní šrouby s hlavou Torx E14 a s maticí M17. Tlumič jsem nejprve volně uchytil v horním závěru, pak jsem nasadil správně orientovanou pružinu a nápravu jsem si přizdvihl heverem tak, abych byl schopen spodní šroub tlumiče zasunout do montážních otvorů. S dobrým přístupem u odstrojeného auta to bylo velmi snadné.
U neodstrojeného auta bychom nyní pojistili poloosy v nábojích kol pevnostními šrouby s 12hrannou hlavou velikosti 21 mm, nasadili kola a byli bychom hotovi. Já budu ještě pokračovat výměnou bubnových brzd, ale o tom připravím návod do samostatného příspěvku.
A kdybych mohl, tak se tě zeptám? Jak se nejlépe na kompletním autě dostat k alternátoru, abych do něho za běhu motoru mohl stříknout silikonový sprej? Abych to vysvětlil, tak předloňskou zimu mi zareznul alternátor, a na jaře jsem nemohl nastartovat... 
Díky