Každý rok s ním vyrážím do rakouských Alp a ani při svižné jízdě po dálnici se přední náprava neozvala jediným podezřelým zvukem. Žádné klepání, žádné bouchání, nic. Ropík se tvářil jako vzorný student autoškoly, který by přísahal, že „on nic, on muzikant“.
Ropík si mezitím prošel mým domácím „velkým servisem“, který byl ale zaměřený hlavně na zadní část auta. Předek jsem měl v plánu ošetřit antikorozně, ale protože byl Ropík v permanentním provozu, pořád jsem to odkládal. Do podběhů za přední kola jsem tak vlastně nikdy pořádně nenahlédl. Ano, vím… klasická chyba majitele, který si myslí, že „to přece ještě počká“.
Když se na to dívám zpětně, závada byla vlastně vidět na první pohled – přední kola měla podezřele nízké zavěšení, skoro jako by se Ropík snažil vypadat sportovněji, než ve skutečnosti je. Jenže bez druhého Smarta vedle na porovnání mi to nepřišlo nijak zvláštní. Prostě jsem si říkal, že Ropík má jen takový „svůj postoj“.
A teď se podržte – po sundání předních kol mě čekalo překvapení, které bych nepřál ani největšímu nepříteli. Na obou stranách auta byly spodní závity pružin zlomené. Ano, obě. A ano, celé roky jsme takhle s Ropíkem jezdili, jako by se nechumelilo. Když si to uvědomím, je skoro zázrak, že se nic nestalo.
Ulomený konec pružiny se totiž jen tak ledabyle opíral o konzoli tlumiče. Stačilo, aby se pružina pootočila o pár stupňů, a ten kus železa by vystřelil dolů jako katapult. To by byla jízda, kterou by si člověk fakt pamatoval.
Detail místa lomu ukáže až fotka demontovaných tlumičů – tam je krásně vidět, jak to celé drželo spíš silou vůle než fyziky.
Výměna předních pružin a tlumičů u Smarta 451 není jen o povolení pár šroubů. Abychom se k celé sestavě vůbec dostali, je potřeba sundat plastovou příď. Smart je v tomhle ohledu trochu jako cibule – než se dostaneme k jádru, musíme oloupat pár vrstev.
Demontáži přídě jsme věnovali samostatné téma, kde je vše krok za krokem popsáno. Najdete ho zde: NÁVOD - Demontáž přídě auta u Smart 451
V rámci většího servisu jsem měnil také některé brzdové trubky, a proto jsem demontoval spodní plastový kryt auta (pro výměnu pružin a tlumičů jej není nutné sundávat). Tento úkon jsem popsal v samostatném návodu zde: NÁVOD - Demontáž spodního plastového krytu u Smart 451
Aby toho nebylo málo, pustil jsem se zároveň i do výměny obou spodních ramen přední nápravy. Na fotkách proto tato ramena neuvidíte – jednoduše tam v tu chvíli nebyla. Stejně tak později zmizel i příčný stabilizátor, který musel kvůli výměně ramen dočasně dolů. Takže pokud budete mít pocit, že na snímcích něco chybí, nemáte halucinace – opravdu tam chybí. Popis výměny spodních ramen najdete zde: NÁVOD - Výměna spodních ramen přední nápravy u Smart 451
V prvním kroku jsem na obou stranách auta odpojil spojovací tyč stabilizátoru od konzoly tlumiče. Horní kloub spojovací tyče byl přichycen maticí pro klíč 16 mm. Nejprve šla povolit nástrčným klíčem, ale jakmile se začal dřík šroubu protáčet, nezbylo než přejít na očkový klíč a dřík si přidržet Torx bitem T30. Takže klasika – člověk čeká jednoduché povolení matice, a nakonec loví v kufru s nářadím další tři kusy, aby to vůbec pustilo.
Dalším úkonem, který jsem v rámci výměny pružin a tlumičů provedl – i když nebyl vyloženě nutný – byla demontáž brzdových třmenů a kotoučů. Důvod byl jednoduchý: chtěl jsem ošetřit všechny rezavé plochy na nápravě, a k tomu bylo potřeba mít prostor.
Začal jsem povolením horního šroubu plovoucího třmene. Na jeho hlavu pasuje klíč 12 mm, zatímco kluzné vodítko třmenu jsem musel přidržet plochým klíčem 17 mm.
Po vyjmutí horního šroubu jsem mohl plovoucí brzdový třmen vyklopit směrem vzad, což mi otevřelo prostor pro vytažení brzdových destiček. Ty jsem si hned označil permanentním popisovačem – ještě mají dost materiálu, takže je budu vracet zpět na jejich původní místo. A známe to: bez označení by člověk za hodinu přemýšlel, která byla vlevo, která vpravo, a jestli náhodou nebyly obráceně už předtím.
Vyklopení brzdového třmene u levého kola mi zároveň odhalilo další závadu – prodřenou prachovku brzdového pístu. Takže mě kromě výměny pružin a tlumičů čeká ještě jedno malé dobrodružství navíc: buď výměna samotné prachovky, nebo rovnou celého třmene.
Vytažením brzdových destiček se mně uvolnil prostor k tomu, abych mohl plovoucí třmen i s kluzným vodítkem vysunout ze spodního závěsu. Třmen jsem záměrně neodpojoval abych brzdy nezavzdušnil – místo toho jsem ho pomocí ohnutého drátku zavěsil k plechovému držáku přívodní hadičky. Jednak tak nepřekážel, a hlavně se díky tomu nemusel houpat na brzdové hadičce jako vánoční ozdoba, což by mu rozhodně neprospělo.
Po demontáži brzdového třmenu jsem konečně získal dostatek prostoru k povolení matice svorného šroubu horního ramene nápravy, který v rameni drží tělo tlumiče. Věděl jsem, že samotné vytažení tlumiče z ramene nebude žádná procházka růžovým sadem, takže jsem celý spoj s předstihem poctivě napustil WD 40.
K uvolnění matice jsem použil klíč velikosti 16 mm a hlavu šroubu jsem přidržoval klíčem E 14.
Výhradně kvůli plánované antikorozní úpravě jsem demontoval také pevný držák plovoucího brzdového třmene. Na levém snímku je vidět poloha obou fixačních šroubů – ten jsem pořídil ještě před samotnou demontáží třmene. Na hlavy šroubů pasuje klíč velikosti 18 mm.
K vytažení tlumiče z pouzdra v horním ramenu nápravy jsem nakonec musel sáhnout po kladivu. Nejprve jsem zkoušel jemnější metodu – poklepávání přes kus dřeva – ale bez jakéhokoli výsledku. Tlumič se ani nehnul. Teprve přímé údery kladivem do kovu ramene mě posouvaly vpřed, doslova po milimetrech.
Klepal jsem na horní rameno nápravy v místech označených na snímku šipkou a při tom jsem na kovu vykoval i viditelné plošky. Nic dramatického, ale je dobré s tím počítat – Smartí podvozek občas vyžaduje trochu přesvědčování.
Opět čistě kvůli plánované antikorozní ochraně ochranného plechu jsem v dalším kroku demontoval i brzdový kotouč. Nebylo na tom nic složitého – stačilo vyšroubovat pojistný šroubek s hlavou T30.
Vraťme se ale k samotné demontáži tlumičů. Jejich horní úchyt se nachází na horní straně podběhů plechové karoserie, v prostoru schovaném za světlomety. A protože Smart není zrovna známý tím, že by měl pod kapotou místa nazbyt, nezbývá než světlomety demontovat. Každý světlomet je k šasi přichycen trojicí šroubů.
K demontáži šroubů světlometu jsem použil bit Torx T25. Než jsem světlomet vytáhl ven, odpojil jsem konektor přívodního kabelu a také koncovku s žárovkou parkovacího světla. Po uvolnění všech spojů šel světlomet ven bez odporu a konečně se ukázalo i místo uchycení tlumiče, které se jeho demontáží zpřístupnilo. Na snímku níže je tato oblast dobře vidět.
Měl jsem štěstí, že byly tlumiče ještě uchyceny originální maticí pro klíč 21 mm. Díky tomu jsem mohl použít očkový klíč a zároveň nasadit inbus bit 7 mm s ráčnou, kterým jsem při demontáži přidržel dřík tlumiče. U nových tlumičů se často objevují matice s vnější šířkou 22 mm, na které v té úzké prohlubni očkový klíč jednoduše nenasadíme. Proto doporučuji při výměně tlumiče znovu použít původní matici menší velikosti – ušetří to spoustu nervů i improvizací s nářadím.
Mám podezření, že se přede mnou už někdo pokoušel prasklé pružiny měnit, ale protože se mu nepodařilo demontovat oba tlumiče, raději to vzdal. U levého tlumiče byl totiž otvor v dříku úplně vymletý a inbus se v něm jen protáčel. To byla docela nepříjemná komplikace – hladký dřík tlumiče se totiž fixuje opravdu špatně.
Nakonec pomohly až ostré zuby dlouhého hasáku, které se do dříku dokázaly zakousnout dost pevně na to, aby šla matice povolit. Teprve potom jsem mohl tlumič i s pružinou vyjmout z auta. Někdy je to prostě boj, a člověk si říká, co tam asi prováděl ten, kdo to měl v ruce před ním.
Tady je slíbený detailní snímek závady. Pružina byla prasklá hned v prvním závitu a následující závit se opřel o příčnou konzoli na plášti tlumiče, takže v omezeném rozsahu dál fungovala. Hluboká koroze v místě zlomu jasně ukazuje, že se s touto závadou jezdilo dlouhá léta.
U druhého tlumiče se závada opakovala jako přes kopírák. Prasklý byl stejný závit a pružina se opírala o stejné místo. I proto se auto nenaklánělo výrazněji na jednu stranu a závada se navenek téměř neprojevovala. Smart tak působil dojmem, že je vše v pořádku, i když měl ve skutečnosti obě přední pružiny v podstatě „na hraně“.
Po nepříjemné zkušenosti se sundáváním a zpětným nasazováním pružin u Smartu 450 jsem investoval do kvalitnějšího stahováku pružin. Tehdy mi totiž pružina během stahování několikrát vystřelila a jen díky štěstí jsem z toho vyšel bez zranění. Podrobněji jsem se tomu věnoval v samostatném tématu: NÁVOD - Výměna předních tlumičů a nábojů kol u Smart 450
Na polském Allegro jsem tedy pořídil sadu dvou stahováků od výrobce Black za 604 Kč. Konkrétní nabídka už sice není dostupná, ale podařilo se mi najít velmi podobnou sadu za ještě výhodnější cenu: https://allegro.cz/produkt/stahovak-pru ... e627d21459. Pro domácí použití je to ideální kompromis mezi cenou a bezpečností – a po předchozí zkušenosti jsem rád, že mám v ruce nástroj, který při práci nevyvolává infarktové stavy. I když ...?
Zlomené pružiny už neměly takovou sílu jako pružiny v bezchybném stavu, takže jejich stažení novým stahovákem proběhlo naprosto bez problémů. V porovnání s předchozí zkušeností to byla doslova pohodová práce – žádné napínání, žádné výstřely, jen klidné a kontrolované stažení.
S uvolněním hluboko zapuštěné spodní matice na dříku tlumiče jsem si poradil už osvědčeným způsobem – pomocí trubkového klíče velikosti 21 mm (platí pro originální matici), který jsem pevně sevřel ve francouzském klíči. Dřík tlumiče jsem proti protáčení přidržel ráčnou s prodloužením a inbus bitem 7 mm. Tahle kombinace se opět ukázala jako spolehlivá, i když přístup k matici rozhodně nepatří mezi ty nejpřívětivější.
Celou sestavu prvků horního uložení tlumiče po demontáži ukazuje následující snímek. Jednotlivé díly jsem položil vedle sebe ve stejném pořadí, v jakém byly původně nasazeny na dříku tlumiče, aby bylo jasné, jak mají jít zpět. Při demontáži je ale potřeba počítat s možností nechtěného vystřelení pružiny – proto nikdy nestůjte v podélné ose tlumiče. Je to drobné pravidlo, které může zabránit opravdu nepříjemným úrazům.
Zlomení pružin na obou stranách auta svědčí o opravdu slabé kvalitě použitého materiálu. Těžko říct, zda šlo o pružiny z prvovýroby, ale ať už je jejich původ jakýkoli, výsledek rozhodně neobstál. Po této zkušenosti se budu výrobkům značky Suplex raději vyhýbat – dvakrát stejná závada na jednom autě je přece jen trochu moc náhoda.
Při výběru nových tlumičů jsem sáhl po značce Meyle. Na polském Allegro mě jeden tlumič vyšel na rozumných 925 Kč včetně dopravy. Původní nabídka už sice není dostupná, ale dají se tam najít jiné, cenově velmi podobné: https://allegro.cz/vyhledavani?string=m ... 623%200023. Meyle navíc dlouhodobě patří mezi spolehlivé výrobce podvozkových dílů, takže jsem měl jasno.
Také pružiny jsem pořídil na Allegro. Vsadil jsem na kvalitu švédské oceli a za 399 Kč za kus jsem koupil pružiny značky Lesjöfors. Jde o výrobce s dlouhou tradicí a dobrou pověstí, takže jsem měl jistotu, že tentokrát dostanu díl, který vydrží víc než pár sezón. Kupoval jsem zde: https://allegro.cz/nabidka/pruzina-zave ... 3504536900, ale při troše hledání najdeme i výhodnější nabídku.
Od značky Meyle jsem na Allegro pořídil také sadu prachovek a koncových dorazů tlumičů. Když už jsem měl podvozek rozebraný, dávalo smysl vyměnit i tyto díly – nejsou drahé a jejich stav má zásadní vliv na životnost nových tlumičů. Za sadu jsem zaplatil 358 Kč a kupoval jsem ji od tohoto prodejce: https://allegro.cz/nabidka/montazni-sad ... 7744652863.
Stahování nové, silné pružiny nebylo zrovna příjemné. Ne že by to fyzicky nešlo, ale ani tyto kvalitnější stahováky nejsou úplně bez rizika. Na jednom konci mají oboustranné čelisti, které se pevně sevřou kolem drátu pružiny a nedají mu šanci vyklouznout. Jenže na druhém konci z nějakého nepochopitelného důvodu zůstal výrobce u mělkého háčku bez protikusu. Ten má tendenci po pružině klouzat, takže riziko nečekaného vystřelení je tady pořád nepříjemně vysoké.
Při stahování je nutné neustále hlídat polohu obou stahováků, postupovat symetricky, a hlavně nikdy nestát v podélné ose tlumiče. Ani maximální opatrnost ale nezaručí stoprocentní bezpečí. I mně pružina nakonec vystřelila – při těch obrovských silách jsem jednoduše nedokázal zabránit tomu, aby nezabezpečený háček jednoho stahováku po pružině sklouzl. Stačila sotva vteřina a háček se svezl.
Symetrii měl udržovat plechový spojovací oblouk mezi oběma stahováky, ale ten se pod brutální silou pružiny ohnul jako papír. V tu chvíli člověk pochopí, že respekt k těmto silám není přehnaná opatrnost, ale nutnost.
Problém spočívá hlavně v tom, že pružina nemá rovnoměrný tvar – směrem ke koncům se zužuje, její stoupání je velmi prudké a povrch drátu je navíc výrazně kluzký. To všechno dohromady zvyšuje riziko sklouznutí stahováku. K tomu je potřeba pružinu stáhnout opravdu výrazně, aby bylo možné nasadit všechny prvky horního uložení tlumiče.
Ještě připomenu, že prachovku s vnitřními díly dorazu jsem na dřík tlumiče nasadil ještě před samotným zahájením stahování – později by to už nešlo bez opětovného povolování pružiny.
Nevzdal jsem to a při dalším pokusu se mi podařilo pružinu úspěšně stáhnout. Ve chvíli, kdy jsem na dřík tlumiče našrouboval původní pojistnou matici, se mi opravdu výrazně ulevilo. Po předchozích zkušenostech to byl okamžik, kdy člověk konečně ví, že má tu nejrizikovější část práce za sebou.
Před uvolněním stažené pružiny je nutné zkontrolovat, že její spodní konec přesně dosedá na výstupek (zarážku) talíře uložení na tlumiči. Jakmile pružinu povolíme, už s ní nelze pootočit ani ji dodatečně usadit – vše musí být správně srovnané ještě před jejím uvolněním.
Kompletací obou tlumičů jsem uzavřel bezpochyby nejrizikovější část celé výměny. Teď mě čeká už „jen“ opětovné sestavení všech dříve demontovaných součástí. Po adrenalinové práci s pružinami je to ta příjemnější fáze – pečlivé skládání všeho zpět na své místo.
Abych si usnadnil zasunutí tlumiče do pouzdra v horním rameni nápravy, lehce jsem přebrousil vnitřní kluznou plochu jemným smirkem. Zkusil jsem také pouzdro mírně roztáhnout zaražením šroubováku do místa sevření, ale jakmile jsem jej vytáhl, pouzdro se okamžitě vrátilo do původního stavu. V praxi tedy tahle metoda příliš nepomohla.
Pro snazší montáž i případnou budoucí demontáž jsem pouzdro i tlumič v místě jejich vzájemného kontaktu potřel tenkou vrstvou měděné vazelíny. Díky tomu by měl tlumič zajet na své místo o něco ochotněji a při příštím rozebírání už spoj nebude tak zarputile držet.
Opět jsem použil šroubovák, který jsem ze spodní strany zarazil do místa sevření. Díky tomu šel tlumič zasunout snadno až do okamžiku, kdy svým kotevním plechem narazil právě na šroubovák. Ten jsem pak musel vytáhnout a tlumič do požadované hloubky doklepat kladivem. Klepal jsem na příčnou konzolu tlumiče tak dlouho, dokud nezapadl až na doraz. Rameno nápravy jsem měl po celou dobu opřeno výstupkem pro spodní kulový čep o dřevěný hranol.
Svorný šroub s hlavou E14, který stahuje pouzdro tlumiče, jsem na závitu opatřil modrým lepidlem a zajistil původní maticí pro klíč velikosti 16 mm. Spoj tak bude dostatečně pevný a zároveň rozebíratelný, pokud by bylo v budoucnu potřeba tlumič znovu demontovat.
Nové tlumiče používají matice šířky 22 mm, na které nelze v úzké prohlubni nasadit očkový klíč této velikosti. Proto jsem k jejich utažení použil původní matice šířky 21 mm. Díky nim jsem mohl nasadit očkový klíč i inbus bit 7 mm s ráčnou, kterou jsem si při utahování přidržel dřík tlumiče.
Před nasazením brzdového kotouče jsem talíř náboje kola potřel tenkou vrstvou měděné vazelíny. Měla by později usnadnit jeho sejmutí a zároveň alespoň částečně omezit vznik koroze na styčné ploše.
Oba pevné držáky plovoucího třmenu předních brzd jsem zbavil rzi a nastříkal modrým lakem na brzdy. Kluzná vodítka třmenů jsem pak opatřil čerstvou vazelínou určenou přímo pro brzdové systémy, aby se třmen mohl volně pohybovat a nezadrhával se.
Pevné držáky plovoucího třmenu jsem přišrouboval dvojicí původních šroubů. Klíčem velikosti 18 mm jsem je dotáhl na předepsaný moment 115 Nm, aby byl spoj pevný a zároveň odpovídal továrním specifikacím.
Pro utažení šroubů plovoucích třmenů je předepsán moment 30 Nm. Na fotografii ještě montuji zpět původní, už značně rezavé třmeny – nové jsem měl teprve objednané a potřeboval jsem mezitím absolvovat opakovanou STK.
Nové třmeny jsem kupoval na Allegro a vybral jsem si od výrobce Kamoka. Konkrétně se jednalo o položku Kamoka JBC1285 pro levou stranu: https://allegro.cz/nabidka/kamoka-jbc12 ... 6940478391 za 579 Kč a o položku Kamoka JBC1286 pro pravou stranu: https://allegro.cz/nabidka/kamoka-jbc12 ... 6940401379 za 696 Kč.
Po výměně pružin a tlumičů Smart nad přední nápravou citelně povyrostl. Změna je dobře patrná už na první pohled – opravený podvozek se okamžitě projevil vyšším čelem i celkově svěžejším postojem vozu.
A to je vše. Pokud se do podobné práce pustíte také, přeji pevné nervy, trpělivost a hlavně, aby vám žádná pružina nechtěla emigrovat z garáže.
