Vtipy
- DYK77
- Smart ACE
- Příspěvky: 16926
- Registrován: sob 25 úno 2006, 00:06
- Bydliště: MOST
- Kontaktovat uživatele:
# Jednoho dne zahynul při autonehodě úspěšný personalista. Jeho duše
# vystoupala k Bráně Nebeské, kde ji přivítal svatý Petr:
#
# "Ty, personalisto, vítej v Nebi, ale současně ti musím říct, že pro nás
# představuješ jistý problém. Ještě tu nemáme žádné personalisty, a tak
# pořádně nevíme, co s tebou. A když u někoho nevíme, co s ním, máme takové
# malé pravidlo: Na jeden den ho pošleme do Pekla, na druhý den ho máme u nás
# v Nebi a nakonec si sám vybere, kde chce zůstat."
#
# "'No, já bych snad zůstal rovnou tady, nač tolik čekání... ", navrhl
# personalista.
#
# Ale svatý Petr zakroutil hlavou:
# "Pravidla jsou pravidla."
#
# Tak svatý Petr posadil personalistu do výtahu a poslal ho až úplně dolů, do
# Pekla. Dveře výtahu se otevřou a personalista vidí krásné zelené louky, po
# kterých se procházejí šastní lidé a vesele se mezi sebou baví.
#
# Všichni jsou dobře oblečení, spokojení a je mezi nimi plno jeho přátel,
# personalistů! Přiběhnou k němu, uvítají se, vzpomínají na staré časy.
# Potom ho seznámí s Ďáblem, příjemným, vtipným pánem, a ten je všechny pozve
# do místní restaurace na exotickou večeři, u které popijí, popovídají si a
# čas uletí, až je ráno, a personalista musí do výtahu a do Nebe.
#
# Následující den stráví personalista v Nebi. Sedí si na obláčku, příjemně si
# brnká na harfu, pozpěvuje si oblíbené písničky. A den uteče, ani neví jak.
#
# Přijde večer a svatý Petr si zavolá personalistu:
#
# "Tak, byl jsi v Pekle, byl jsi i v Nebi, kde bys rád zůstal?"
#
# "Víš, svatý Petře, nebylo mi u vás zle. Ještě nikdy jsem nestrávil takové
# dva příjemné dny jako tyto poslední. Ale víš, tam dole v Pekle mám přátele
# a ti na mě určitě čekají... Nezlob se, raději bych zůstal v Pekle."
#
# Svatý Petr přikývl a poslal personalistu výtahem zpět do Pekla. Dveře
# výtahu se otevřou a personalista nevěří vlastním očím: Místo zelených luk
# rozoraná olejová zemina, odpadků po kolena a jeho přátelé odění do hadrů a
# zubožení na kost tyto odpadky sbírají a třídí. Ani se na něj nepodívají, oči
# upírají jen na svou smutnou a zapáchající práci.
#
# Najednou k němu přistoupí Ďábel a vezme ho kolem ramen.
# "Poslyš, Ďáble, já to nechápu... Včera to tu bylo samá zeleň, radost,
# spokojenost a pohoda, a dnes je to jedno obrovské smetisko, kde nemá nikdo
# na nikoho ani čas, ani náladu!"
#
# Ďábel se pousměje:
#
# "To víš, včera jsme s tebou dělali personální nábor. Dnes už jsi součástí
# týmu..."
# vystoupala k Bráně Nebeské, kde ji přivítal svatý Petr:
#
# "Ty, personalisto, vítej v Nebi, ale současně ti musím říct, že pro nás
# představuješ jistý problém. Ještě tu nemáme žádné personalisty, a tak
# pořádně nevíme, co s tebou. A když u někoho nevíme, co s ním, máme takové
# malé pravidlo: Na jeden den ho pošleme do Pekla, na druhý den ho máme u nás
# v Nebi a nakonec si sám vybere, kde chce zůstat."
#
# "'No, já bych snad zůstal rovnou tady, nač tolik čekání... ", navrhl
# personalista.
#
# Ale svatý Petr zakroutil hlavou:
# "Pravidla jsou pravidla."
#
# Tak svatý Petr posadil personalistu do výtahu a poslal ho až úplně dolů, do
# Pekla. Dveře výtahu se otevřou a personalista vidí krásné zelené louky, po
# kterých se procházejí šastní lidé a vesele se mezi sebou baví.
#
# Všichni jsou dobře oblečení, spokojení a je mezi nimi plno jeho přátel,
# personalistů! Přiběhnou k němu, uvítají se, vzpomínají na staré časy.
# Potom ho seznámí s Ďáblem, příjemným, vtipným pánem, a ten je všechny pozve
# do místní restaurace na exotickou večeři, u které popijí, popovídají si a
# čas uletí, až je ráno, a personalista musí do výtahu a do Nebe.
#
# Následující den stráví personalista v Nebi. Sedí si na obláčku, příjemně si
# brnká na harfu, pozpěvuje si oblíbené písničky. A den uteče, ani neví jak.
#
# Přijde večer a svatý Petr si zavolá personalistu:
#
# "Tak, byl jsi v Pekle, byl jsi i v Nebi, kde bys rád zůstal?"
#
# "Víš, svatý Petře, nebylo mi u vás zle. Ještě nikdy jsem nestrávil takové
# dva příjemné dny jako tyto poslední. Ale víš, tam dole v Pekle mám přátele
# a ti na mě určitě čekají... Nezlob se, raději bych zůstal v Pekle."
#
# Svatý Petr přikývl a poslal personalistu výtahem zpět do Pekla. Dveře
# výtahu se otevřou a personalista nevěří vlastním očím: Místo zelených luk
# rozoraná olejová zemina, odpadků po kolena a jeho přátelé odění do hadrů a
# zubožení na kost tyto odpadky sbírají a třídí. Ani se na něj nepodívají, oči
# upírají jen na svou smutnou a zapáchající práci.
#
# Najednou k němu přistoupí Ďábel a vezme ho kolem ramen.
# "Poslyš, Ďáble, já to nechápu... Včera to tu bylo samá zeleň, radost,
# spokojenost a pohoda, a dnes je to jedno obrovské smetisko, kde nemá nikdo
# na nikoho ani čas, ani náladu!"
#
# Ďábel se pousměje:
#
# "To víš, včera jsme s tebou dělali personální nábor. Dnes už jsi součástí
# týmu..."
tak na tohle si může zvyknout jen tupej ignorant.. bez pardónů..Chorche píše:No, kdo bude zvyklej nebude překvapenejA legrační je to tuze
až jednou půjde tvoje dítě do kavárny a tam ho sejme maník 9tkou do hlavy.. ty nebudeš překvapenej, protože budeš zvyklej? tak to gratuluju, chlape..
vítejme v Chorcheho světě..
skoro nikdy neříkej NIKDY.. 
- Chorche
- Smart ACE
- Příspěvky: 1057
- Registrován: úte 18 bře 2008, 17:14
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
ano ano, přesně tak, vítejme v Chorcheho světě
Výše zmíněná sytuace se mi stát nemůže, protože děti nemám, tudíš nemůžou chodit do baru s kočkama
Ani je mít nehodlám, právě abych eliminoval tudle případnou nepříjemnou sytuaci. Ale svět už neni tak růžovej jak bejval za našich mladejch let. Je poměrně vošklivej, ne úplně bespečnej a člověk si musí dávat trochu pozor když někam leze mimo vlastní barák (ba dokonce i ve vlastnim baráku člověk nemůže vědět zda v lednici nečíhá kočka s bouchačkou). No a musí bejt holt připravenej na všechno. Tim, že budeš strkat hlavu do písku a dělat že se nic neděje a že všechno kolem je pohádka se sladkým koncem si moc nepomůžeš. Spíš se jednoho dne probereš do špatnýho snu kerej nebude sen ale realita. Neřikam že se zrovna musej z lidí stát zombíci, ale to že se pomalu blíží pěknej průser je evidentní...
Defynytyvně bez Smartu.
Toyota 4runner 1. Gen
a 2 malý ségry Toyoty RAV4 1. a 2. Gen
Toyota 4runner 1. Gen
a 2 malý ségry Toyoty RAV4 1. a 2. Gen
-
Návštěvník
diky za to,ze nemame vsichni stejny uvazovani.. nemit deti jen kvuli tomu,ze chces eliminovat pripadny jakykoli nestesti.. to je ujety,ne? to bys nemoch preci delat nic! jizda autem, nakup, vylet.. to je preci blbost,ne? Ja rozhodne hlavu do pisku nestrkam-mam toho hodne procestovanyho a vim co je chudoba, zabijeni a dalsi veci, o kterych se nam ani nezda,takze ja rozhodne neziju v zadnym ruzovym snu, naopak..Ale je fajn,ze kazdej si muzem do urcite miry svuj zivot zit podle svyho,pac tvuj pohled na svet je dost odlisnej..ale je tvuj,tak si ho zijChorche píše:ano ano, přesně tak, vítejme v Chorcheho světěVýše zmíněná sytuace se mi stát nemůže, protože děti nemám, tudíš nemůžou chodit do baru s kočkama
Ani je mít nehodlám, právě abych eliminoval tudle případnou nepříjemnou sytuaci. Ale svět už neni tak růžovej jak bejval za našich mladejch let. Je poměrně vošklivej, ne úplně bespečnej a člověk si musí dávat trochu pozor když někam leze mimo vlastní barák (ba dokonce i ve vlastnim baráku člověk nemůže vědět zda v lednici nečíhá kočka s bouchačkou). No a musí bejt holt připravenej na všechno. Tim, že budeš strkat hlavu do písku a dělat že se nic neděje a že všechno kolem je pohádka se sladkým koncem si moc nepomůžeš. Spíš se jednoho dne probereš do špatnýho snu kerej nebude sen ale realita. Neřikam že se zrovna musej z lidí stát zombíci, ale to že se pomalu blíží pěknej průser je evidentní...




























