Včera mi končila platnost zelený značky, takže abych dneska nemusel do práce metrem, jsem potřeboval vyřídit do včerejška značky. Tak jsem se celkem nevinně objednal na 15.45 do Stodůlek, tak abych to pohodlně stíhal když půjdu ve tři z práce. Byl jsem tam včas a hned u okýnka jsem dostal první studenou sprchu, že nemám evidenční prohlídku. Tu jsem fakt neměl a vůbec nechápu jak jsem na to mohl zapomenout. Zákazníkům to říkám stokrát denně, a když jdu přihlásit svý auto tak na to prostě zapomenu. Otevírací doba na magistráte byla do 17.00 a STK byla v objektu tak jsem se hbitě přemístil, že to zkusím stihnout. No pochopitelně přede mnou byla fronta asi patnácit aut, nicméně mě zachránila slabost pana technika v montérkách pro smárty a přišel mi to okouknout na konec fronty a pak mě poslal do linky akorát na vyfocení. Tak jsem v 16.25 s vítězným papírem v ruce zamířil zpět na magistrát, kde díky bohu už skoro nikdo nebyl a šel jsem hned na řadu. Studená sprcha číslo dvě přišla v zápětí. "ekologický poplatek máte zaplacený.... ? " v duchu sem myslel na to jak toho prodejce, co mi tvrdil, že MB má EURO III už od roku 97 věším za koule do průvanu a řežu mu ptáka tupým nožíkem.... ale situaci to bohužel moc neřešilo. Poplatky se platí MŽP a proto se vybírají pouze v Jungmannce. Tudíž jediné řešení bylo dostat se tam a pak zkusit jestli bude volno na magistrátu ve Vysočanech, kde mají do osmi. Můj nápad vydat se v pět odpoledne po Plzeňský do centra se od začátku jevil jako ne zrovna ideální, což se záhy taky potvrdilo. Na Smíchov za krásných 35 minut -. ale bez předbíhání. V centru díky Smartovi parkuju přímo před magistrátem a poplatek se mi podaří zaplatit celkem rychle a tak se těsně před šestou hodinou vydávám do Vysočan na magistrát. Po příjezdu si tahám pořadový číslo a přede mnou je asi 8 lidí, což vzhledem ke dvoum fungujícím okýnkům zabere asi 25 minut čekání. Kolem půl sedmé jdu konečně na řadu, uřednice se chvilku prohrabuje mýma papírama a studená sprcha číslo tři zní asi takto. "No tenhle poplatek já vám ale vzít nemůžu, tam vám napsali špatně VIN. " Tak v duchu přemýšlím kolik mi můžou dát za vraždu státního činitele... ale nakonec se se stoickým klidem raději ptám, co s tím budem dělat. Paní, která se s tímto evidentně nesetkala poprvé mi oznámila, že si to musím jet nechat zpátky do Jungmannky opravit. Kvůli dvoum číslům, který ta kráva prohodila. Nakonec mi ještě poradila abych se zkusil poradit s panem vedoucím, což jsem taky udělal. Po otevření dveří kanceláře jsem hned pochopil, že tudy cesta nevede. Rozrazili se dveře, vylezl přetloustlý plešatý čtyřicátník - od pohledu blbej tak, že nic jinýho než státního úředníka dělat nemůže a jeho první slova byla.... "co je...dete si stěžovat...? " Vysvětlil jsem mu problém, poslal mě do prdele, následovala ostrá hádka, která se posléze proměnila v to, že jsme na sebe řvali přes celou halu přede všema lidma a poslal jsem ho všude možně jak to jenom šlo. V ničem mi to nepomohlo ale docela sem si ulevil. V 18.45 opouštím magistrát a šance stihnout dojet přes úplně zasekanou Sokolovskou zpátky do Jungmannky, otočit se zpátky a ještě si stihnout vyzvednout značky se jeví jako velmi nereálný. Volím tedy cestu nejmenšího odporu. Rychlý sprintík se Smártíkem na Českomoravskou, seběhnout do metra, který by snad mohlo být za deset minut v centru. Bohužel v tom stresu jsem nějak přeslechl stanici a místo na Můstku vystupuju na Náměstí Republiky. To už jsem si fakt říkal, že mi to někdo dělá schválně. Než se vracet zpátky do krtka, tak si radši dávám další rychlej sprintík, tentokrát ale po svých Na Poříčí - Václávák - 28. Října - Jungmannova. Přibíhám na pokladnu - velmi rychle seřvu úřednici, kterou platím ze svých daní a ona není schopná opsat správně dvě čísla - na větší rozčilování bohužel není čas a v 19.15 se správným papírkem běžím zpět na Můstek do metra. čekali byste, že mi metro ujelo před nosem ? Přesně tak... V 19.35 běžím kolem O2 areny zpátky k autu a jako dobytek se nekontrolovaně řítím zpátky na magistrát. Běžím zpátky k okýnku, na dotaz úřednice proč jsem tak zpocenej reaguji jen další myšlenkou na to, za co se dá pověsit do průvanu ženská a v 19.52 dostávám do ruky ty dva kousky plechu, pro který jsem včerejšího odpoledne udělal snad úplně všechno co jsem mohl. Za tohle mi budeš milý Smártíku doufám nadosmrti vděčný
taky tam občas zavítám
